Velká Británie zřejmě opravdu splnila to, co deklarovala, a dodala na Ukrajinu munici obsahující přinejmenším ochuzený uran (je totiž ještě i horší varianta plutoniová), píše Jan Schneider v komentáři pro Prvnizpravy.cz.

Potvrdil to ministr James Stephen Heappey, s tím, že britská armáda se ani nebude pokoušet vysledovat, kde se tyto zbraně používají, protože tato munice je nyní pod kontrolou ukrajinské armády – a dodejme logicky, že ukrajinská armáda má za důsledky jejího použití plnou odpovědnost.

Heappey školácky trapně tvrdí, že tato munice představuje malé zdravotní riziko, a odkazuje se na dokumentaci o britských válečných veteránech, kteří byli v oblastech, kde byla tato munice používána. (Dovolím si vyslovit podezření, že ona dokumentace byla pořízena ve prospěch zdravotních pojišťoven, jako obvykle při takovýchto událostech.)

Podle jiných studií však v těchto regionech později prudce vzrostl počet dětí narozených s vadami, a zdravotní důsledky na veteránech jsou při dlouhodobém sledování také mnohem horší. Proto se i OSN vyslovila proti plánu Londýna poslat Kyjevu granáty s ochuzeným uranem. Zástupce generálního tajemníka Farhan Haq prohlásil, že mají obavy z používání ochuzeného uranu kvůli zdravotním důsledkům.

Podle odborníků může ochuzený uran poškodit lidské zdraví jak radiací (již svou prostou blízkostí), tak chemicky (působí zejména na ledviny). Do organismu se ochuzený uran z roztříštěných střel dostává vdechovaným prachem, vniknutím do otevřených ran nebo konzumací kontaminovaných potravin a vody z postižených lokalit.

Nutno se ještě připozastavit a připomenout, že celá tato aféra může být pouze jedním z fejků psychologické (hybridní) války pro vyburcování ruské reakce a jejího monitorování kvůli poznání specifických ruských obranných strategií a kapacit. Nicméně budeme pracovat s předpokladem, že tu munici Britové opravdu dodali na Ukrajinu, krajně nezodpovědně a v rozporu s duchem mezinárodních snah a úmluv. Co by to mohlo znamenat?

Jednak to, že použitím této munice by Ukrajinci kontaminovali území, nyní ovládaná ruskou armádou, což by dovolovalo vyslovit závěr, že se již smířili s tím, že už nikdy nebudou jejich. Proto jsou také Britové poměrně bezstarostní, co se týče případné povinnosti podílet se na čištění oblastí kontaminovaných britským jaderným sajrajtem.

Tato území budou – po případném použití této „špinavé“ munice – dlouhodobě kontaminována a nevhodná k životu, podobně jako po použití „špinavé“ bomby (v případě munice jde jen o odlišný způsob rozptýlení radioaktivního materiálu pro kontaminaci prostředí). Například kontaminovaná oblast v Palomares (Španělsko), kde v roce 1966 spadly a pádem se poškodily či rozříštily čtyři plutoniové bomby po havárii bombardéru B–52G, je dodnes uzavřená, protože plutonium je jednou z nejjedovatějších látek na světě. Stejně tak je uzavřena bývalá střelnice na Slovensku, kde byla v osmdesátých letech zkoušena munice s ochuzeným uranem.

Dozvěděl jsem se, že z té doby si naši technici a vědci odnesli poznatek, že tato munice nebývá deponována v místech, kde by reálně hrozil jaderný úder, protože munice z ochuzeného uranu by krajně nebezpečně reagovala na vzniklý elektromagnetický puls. Z tohoto důvodu si dovolím vyslovit druhý závěr, že Britové nepokládají ruský jadený útok za reálně hrozící.

Nicméně příroda je někdy nevyzpytatelná, což je zásadní rizikový faktor při kalkulaci o použití zbraní hromadného ničení, ať již jaderných, či biologických, nebo chemických. Ukrajinští vojáci a politici by tento aspekt měli vzít v úvahu, protože prach z roztříštěné munice s ochuzeným uranem by mohl časem doputovat i na území osídlená ukrajinským obyvatelstvem.

Proto pokládám za pravděpodobné, že nedojde k použití munice s ochuzeným uranem, i když – kdo ví? V porovnání s cvičením Able Archer (1983) stupňuje Západ svůj tlak stále brutálněji, ale obávám se, že již v Rusku nemá tak dobrého špióna, jako byl Oleg Gordijevskij, který by je přesvědčivě varoval, že již překročili kritickou mez a že jsou blíže jaderné válce, než tomu bylo za kubánské krize. Jenomže tehdy nehrozil konec amerického monopolu, amerického snu, americké hegemonie, amerického dolaru. To jsou ty negativní argumenty na misku vah. Na druhou stranu snad lze pokusně zvážit ty dva závěry, které by bylo možno vyvodit z dodávky munice z ochuzeného uranu.